Tréninky ve stylu UMEI
Zde se nachází stránka školy UMEI, zaměřující se na výuku efektivní sebeobrany ve stopách dávných japonských tradic. Systém byl založen tak, že je vhodný pro kohokoli, bez předpokladu zvláštních tělesných schopností. Hodí se pro chlapce i dívky, děti i dospělé. Fyzická síla hraje podružnou roli a její použití často člověku i brání v pochopení. Působíme v Praze, již od roku 1999. Od té doby se cvičení rozšířilo na několik oblastí. Původní tréninky ale neustále probíhají v objektu DDM Modřany, Praha 12, dle každoročního rozvrhu. Taijutsu se věnuje i mnoho jiných institucí. Tady se techniky sebeobrany vyvíjejí samostatně a nezávisle na tradičních školách. Sekce s odkazy přesto obsahuje několik odkazů na tradiční směry japonského bojového umění, spolu s ukázkami titulů knih s podobnou tématikou, dozajista hodných i Vaší pozornosti.
Tréninky ve stylu UMEI
Většina základních technik UMEI Taijutsu, má svůj původ v dávné japonské minulosti, v samurajské době, kdy vzájemné rozepře mezi léními pány a neustálá bojová pohotovost společně s genialitou japonského ducha daly vniknout systémům pragmatického boje mnoha forem, nazývaného Jujutsu. I dnes jsou tyto techniky vyučovány v rámci řady tradičních stylů (TANAKA, ASAYAMA atp). Taijutsu – „efektivní boj tělem“ tvoří základ těchto umění. Taijutsu je velmi obecný pojem, zastřešující rozrůzněné koncepce komplexního neozbrojeného boje tělem, a do dnešní doby přežilo mnoho institucí, nabízejících různé, na sobě nezávislé, a nezřídka i odlišné formy. Taijutsu by mohlo být proto snadno uvedeno jako: hrubá verze Jujutsu, soubor komplexních technik nekompromisního boje na velkou blízkost.
Tréninky ve stylu UMEI
Tradiční školy japonského způsobu sebeobrany tělem, prezentují Jujutsu sobě vlastní. Některé z nich jsou známé třeba jako Džúdó, jiné zůstávají bez povšimnutí. Z historických či jiných důvodů si každá instituce vybírá přístupy a metody, nejlépe vyhovující místu a okolnostem konkrétní doby a potřebám jedinců, kteří se v nich cvičí. Poznáváme styly, které vyučují údery, které kladou důraz na rozmanitá znehybnění. Každá škola provádí v principech podobné techniky poněkud odlišně, a to i díky osobnímu pochopení, které za nimi vězí. Těžko se člověk jen základně orientuje v těchto rozdílech, aby se mohl slovit odborníkem. Komplexních systémů založených na japonské tradici je příliš mnoho. Jejich výuka se však navzájem v mnohém podobá. To, co mají tyto školy společné, a co víceméně společně pokrývají a učí, tvoří dobrý základ moderního systému kvalitní sebeobrany, založeného v tomto věku, jenž je zastřešen vzdělávací institucí UMEI.
… žáci se učí sebeobraně …
Projekt UMEI v současné době zastřešuje minimálně dvě školy sebeobrany a již řadu let se usilovně zaměřuje na přímý nekompromisní boj z velké blízkosti, všeobecnou taktiku přežití a praktickou sebeobranu, za použití těla i menších zbraní. Techniky, které se v rámci vzdělávacích kurzů a seminářů učí, vyhovují především potřebám reálné sebeobrany. Nejsou zamýšleny pro rváče ani pro ringová klání. Nerozvíjí se soutěživost, jako u sportu, ale osobní zodpovědnost za zdraví druhého. Důraz je kladen také na jiné, z našeho pohledu významnější dovednosti jako vytrvalost, trpělivost, vůle a taktika přežití. Výcvik probíhá raději v duchu tradičních Bugei, formou podrobného studia zcela hypotetických bojových situací. Ninpó, uvedený v názvu školy, z nás automaticky nevytváří Ninji. Nabádá však k uvědomění, že i přes veřejnou výuku, se jedná o skrytou a utajovanou, nekonvenční formu a postupy agresivního, taktického boje tělem. Nemáme, z vlastní vůle, žádnou pevnou formální vazbu s tradičními systémy Jujutsu, neboť pod ně v zásadě nepatříme. Tyto principy se však v naší škole uplatňují na mnoha rovinách a to i když běžně nosíme raději tepláky a trička namísto okázalých kimon. Všechno má své důvody. UMEI-Taijutsu není v žádném případě tradiční samurajský styl s tisíciletou rodovou linií. Místo toho představuje na těchto tradicích založený, moderní a sebe uvědomělý všeobecný systém sebeobrany.