Átharvana Jóga ®

Ghérańda Samhitá 1


4, 5, 6, 7, 8
  1.1. vydání  

Tajný účel Jógy

Úvod

Následující vybraná pasáž z Ghéranda-Samhity přináší naléhavou informaci, kterak zničit iluzi za pomoci jógy. Jóga je praktická metoda, které je však třeba nejprve rozumět teoreticky. Z nevědomosti pochází angažovanost ve světských činech. Jeden čin podněcuje další a naše těla jsou takto udržována v existenci. Pro tělo je to přirozený proces. Oheň jógové praxe je schopen posílit naše tělo, aby bylo schopno lépe vzdorovat okolnímu prostředí a podporuje tak dlouhověkost. Delší a kvalitnější život je potřeba k umožnění duchovního rozvoje, který má být poté navazujícím cílem jógy..

Základní koncepce

नास्ति मायासमः पाशो नास्ति योगात्परं बलम् ।
न हि ज्ञानात्परो बन्धुर्नाहंकारात्परो रिपुः ॥१.४॥

Není pouto větší, než iluze světa. Není síly větší, nežli jóga.
Není přítele většího než znalost a nepřítele většího než ego.

Není většího pouta, nežli iluze hmotného světa a není silnějšího nástroje, nežli kterým je jóga. Není většího přítele, nežli kterým je poznání, a hroznějšího nepřítele, nežli je vlastní nafoukanost.

Tak jako existuje světská existence vopozici kduchovní cestě, je vtomto verši postaveno dokontrastu ipoznání a zatemnění. Jeden svět vsobě halí rozmanité možnosti rozvržení pobytu, tedy, každý znás má možnost volit, zdali prožije život vzatemnění anebo se stane usilovným hledačem. Světská existence je zde označena jako šalba. Něco jiného se prý skrývá zatvary, nežli co zanimi nahlíží smyslovost. Iluze světské existence spočívá pevně napocitu přináležení a vlastnictví, spadajících společně podtermín „ego“ - aham'kára. Egoismus jakožto pocit přináležení kurčitému prostředí, kdy se individuální vědomí identifikuje stím, co jej obklopuje, doté míry, že zapomíná nasvou původní konstituční oproštěnost, představuje pro živou bytost, která se má možnost osvobodit, veliké nebezpečí. Díky pocitu přináležení knějakému prostředí, zesílenému dojmem porozumění sama sobě vrámci smyslově projeveného prostředí, dochází kplnému polapení ducha vehmotě. Jsou to pouta, která nelze vnímat a proto si bytost neuvědomuje, že je spoutána a vesvém pomatení ztotožňuje vědomý princip sprostředím, skrze které je projeven. Vtomto psychologickém rozpoložení není možné nastoupit duchovní cestu. Nejlepším přítelem je pak poznání, umožňující člověku odlišit oba aspekty, materiální a duchovní, a identifikovat své já sduchovním. Teoretické zkoumání a důkladný rozbor světa, představuje preliminární stupeň, umožňující následně nastoupit skutečnou praktickou cestu jógy, která následně člověka uvede svou mocí nacestu praktického poznání, kdy vědomě dovede svého ducha dostavu duchovního vyjednocení - kaivalya. Praktické cestě však nejprve zpravidla předchází teoretické porozumění ohledně svého současného zatemnění a falešného ztotožnění ducha shmotou. Tak jako představuje jóga mocnou metodu, umožňující skutečné osvobození ducha, je poznání umožněno právě esoterickými texty.

Metodika postupnosti

अभ्यासात्कादिवर्णानां यथा शास्त्राणि बोधयेत् ।
तथा योगं समासाद्य तत्त्वज्ञानं च लभ्यते ॥१.५॥

Jako se cvičením řad hlásek od Ka porozumí naukám,
tak i ten, kdo začne cvičit jógu, nabude pravé moudro.

Podobně jako se soustavným cvičením v abecedě člověk naučí rozumět textům, stejně tak ten, kdo se oddá józe, obdrží nakonec pravdivé poznání.

Nežli se člověk naučí rozumět psaným textům, bude třeba projít poměrně složitou a zdlouhavou cestou učení se abecedy a gramatiky daného jazyka. Myšlenky jsou vyjadřovány pomocí vět, které se skládají ze slov, sestavených zpísmen abecedy. Ijóga představuje postupnou cestu, metodu několika nasebe navazujících kroků. Nelze se domnívat, že bezznalosti abecedy a dalších jmenovaných součástí jazyka bude možno porozumět knihám a stejně naivní může být idojem, že jógu lze úspěšně završit bezdostatečné průpravy vjejích jednotlivých oddílech. Zvládnutí každé jednotlivé části duchovní cesty je nezbytné kzajištění efektivního pokroku. Jiným významem, který se skrývá vtomto verši je myšlenka analogie mezi studiem textů a studiem jógy, spočívající vpoměru mezi prostředkem a cílem. Vprvním případě je zatakovýto prostředek považována abeceda, jejímž postupným dešifrováním se odhaluje smysl. Podobně postupným a usilovným cvičením jógové cesty nakonec kčlověku přichází zralé poznání, jehož závěry dříve pouze teoreticky zkoumal prostřednictvím knih. Jóga tedy přináší narozdíl odteorie, praktickou zkušenost vrámci poznání otomto světě. Skrze jógu lze získat přístup kpoznání přímým zkušenostním způsobem a nikoli pouze zprostředkovaně skrze teoretický rozum.

Příčina a důsledek

सुकृतैर्दुष्कृतैः कार्यैर्जायते प्राणिनां घटः ।
घटादुत्पद्यते कर्म घटीयन्त्रं यथा भ्रमेत् ॥१.६॥

Z dobrých a špatných skutků, vznikají těla tvorů.
Z těla povstává činnost, jako se otáčí vodní mlýn.

Lidské tělo se rodí vlivem minulých dobrých a špatných činů. Z těla povstávají další činy a takto se kolo tělesné existence otáčí dál.

Centrální představou Indů je, že nic se neděje bezpříčiny a žádný čin nezůstává beznásledků. Proto inaše současná těla zde jsou pouze díky dlouhé posloupnosti mnoha příčin a následků. Tato těla svou povahou opětovně tíhnou kčinům a takto je kolo činů udržováno vneustálém chodu. Zvláštní je vtomto verši poukaz natělo, chápané jako výslednice dobrých a špatných činů, tedy nafakt, že konečná podoba těla je dopředu ovlivnitelná. Pakliže se matka dítěte stravuje nevhodně nebo je závislá naněkteré škodlivině, jako alkohol, cigarety nebo drogy, ijejí potomstvo bude ovlivněno. Defektní organismus není schopen fungovat správně a poškozený mozek vede člověka knesprávnému či nedostatečnému uvažování. Při rozhodování závisíme nakvalitním mozku a dobře uspořádané síti neuronů. Pokažený mechanismus mozku nedovede zajistit dostatečnou rozumnost organismu, který následkem toho prochází mnohými strastmi. Tyto strasti by nemusely přijít, pakliže by se osoba bývala rozhodla pro jiná řešení, což ovšem jde jen obtížně, pakliže její tělo utrpělo značné poškození. Vzájemné sdružování lidí je další příležitostí kvykonávání činů a společnost dovelké míry formuje chování jednotlivců. Spletitý řetězec činů je proto byť jen natéto rovině velmi obtížné vystopovat. Skrytý význam tohoto verše však nepoukazuje pouze ktělům. Vtělech tvorů se skrývají vědomé entity, nazývané individuální duše. Každá takováto duše, která je obyvatelem vtěle, svými rozhodnutími přispívá kčinům, jejichž plody následně musí sklízet. Představa je taková, že ani naše současná situace není vlivem nějaké nespravedlivé náhody, ale opět pouze výslednicí našich vlastních činů, kterých jsme se účastnili vesvých mnoha minulých existencích. Představa, která se stímto pojí je založena namožnosti převtělování duší a nazývá se reinkarnační naukou. Protože je však toto téma poměrně složité, pokusím se kněmu vyjádřit raději podrobněji vsamostatném článku.

Neustálý koloběh činů

ऊर्ध्वाधो भ्रमते यद्वद्घटीयन्त्रं गवां वशात् ।
तद्वत्कर्मवशाज्जीवो भ्रमते जन्ममृत्युना ॥१.७॥

Jako čerpací kolo, putuje nahoru a dolů, silou volů,
tak i živá bytost cestuje vlivem činů životem a smrtí.

Tak jako studniční kolo vynáší vodu neustále vzhůru a dolů, vlivem neustálé práce zapřažených krav, stejně i živá bytost bloudí v tomto světě mezi zrozením a smrtí, díky neustálému zaměstnávání se v činech.

Žádné kolo se neotáčí samo, byť otáčení umožňuje vlivem své konstrukce. Studniční kolo se otáčí, protože jej pohání kravské spřežení a voda je tak čerpána ze studny vzhůru. Krozhýbání tohoto kola je třeba dodávat sílu a podobně tomu je is kolem světské existence. Také je udržováno vchodu vlivem činů, tentokráte vykonávaných spletitým proudem činností jednotlivých těl. Zčinů povstávají těla, jak jsme se již dočetli a skrze činy jsou též udržována, protože každé tělo potřebuje konat aby bylo udrženo vmetabolickém chodu. Údělem všeho vzniklého je však zánik, protože složené se musí nakonec opět rozložit a tak každé, zčinů povstalé, organické tělo musí zákonitě zaniknout včase. Tento osud není pro tělo ničím zlým. Jedná se opřirozený proces proměny tvarů, který zajišťuje hmotná příroda skrze působení své dynamické modální síly, symbolizované třemi kvalitami. Tím, kdo je však značně zasažen koloběhem proměn je individuální vědomí, jehož základní charakteristikou je bytí. Vznik a zánik je proto vnímán jako utrpení způsobující násilí naduchu, který nepodléhá změnám. Psychologická složka člověka je samo sebou proměnlivá a také poznání, které člověk vstřebá zaživot vpodobě vědomostí má takovýto charakter, ovšem samotná podstata vědomí je odtéto proměny odlišná. Podobně jako vesvětle slunce jsou vyjeveny předměty světa, odhaluje jediné neproměnlivé vědomí všechny rozmanité psychologické zkušenosti. Přehnaná upjatost ktělesnosti vede individuální duši knepřiměřenému ztotožnění sproměnlivou složkou skutečnosti a tím je udržován vchodu svět činů, vekterém se vědomí takto samo svou připoutaností podvlivem ega vězní. Polapená duše je nadále podvlivem vlastních minulých činů a musí nejprve sklidit co zasela, nežli získá možnost opětovné svobodné volby. Skrze neustálé egem motivované činy proto není zkola světa úniku.

Výchozí situace

आमकुम्भ इवाम्भःस्थो जीर्यमाणः सदा घटः ।
योगानलेन संदह्य घटशुद्धिं समाचरेत् ॥१.८॥

Jako nevypálená nádoba, vložená do vody, rozpadá se tělo.
Ohněm jógy má být sežehnuto a takto má očistit svůj džbán.

Tak jako nevypálená nádoba se ve vodě postupně rozpadá, i naše tělo takto neustále chřadne, a je proto třeba je vypálit a takto očistit pomocí ohně jógové praxe.

Když dovody umístíme nádobu znevypálené hlíny, přirozenou cestou se velmi rychle rozloží její tvar nabeztvarou látku. Dojte tak kzániku toho, čemu jsme dříve říkali nádoba. Původním účelem nádoby bylo sloužit jako úložiště rozmanitých předmětů, nicméně tento účel nedokáže plnit, pakliže není dostatečně odolná vůči prostředí dokterého byla zasazena. Naše tělo je přirovnáváno knádobě a tím, co tvoří její obsah jsme my. Individuální duše obsazují těla, podobná nádobám, avšak ne každá takováto nádoba je připravena kdlouhé službě. Především nevypálené nádoby se velmi snadno stanou obětí přírodních vlivů. Vypalování je výbornou metodou kudržení nádoby podlouhou dobu vdobrém stavu a Jóga představuje vestejném ohledu výbornou metodu kzocelení našich těl. Tímto se stává Jóga ideální metodou vpraktickém ohledu a není proto pouze jakousi teoretickou a odreality odtaženou metodou. Někomu může vadit její teoretické esoterické založení, avšak jak brzy zjistíme, ani to není zcela neopodstatněné. Jóga nás tedy připravuje kdlouhému přežití vtomto světě a to je také mnohdy první důvod, který nás ktomuto komplexně založenému systému cvičení přitahuje a co nás naněm jako materialisty nejvíce láká. Nicméně zájem jógy jde mnohem dále, nežli jen podpořit nás vnašem tělesném přežívání uprostřed světa neúprosné proměnlivosti. Prodloužení a zkvalitnění naší fyzické existence je předmětem zájmu pouze aby nám bylo umožněno rozvíjet se mnohem lépe ipo duchovní stránce. Centrální složku našich organismů představuje duše, kvůli které probíhá veškerá sháňka zapotravou iveškeré bránění svého teritoria. Kvůli duši je tedy vykonávána konečně ijóga těla, která zoceluje organismus a připravuje jej nadlouhou pouť světskou existencí, nakteré bude třeba zaúčelem dosažení konečného vysvobození nutno dosáhnout imnoha obtížně dosažitelných duchovních cílů. Ovšem tělo, vypálené ohněm jógové praxe takovouto cestu vydrží mnohem lépe, nežli tělo nevypálené, tělo podléhající nemocem a slabostem. Súplným očištěním organismu metodami jógy dochází kplnému projevení ducha a celkovému posílení našich individuálních schopností.

…. přidáno: 20.3.2007
… poslední revize: 13.5.2018 (18:36:31)

Další doporučená četba

Způsoby odhalení pravdy — čtvrtá kapitola Sámkhya Sútry, popisující způsoby dosažení pravého poznání. Adept by se měl věnovat své duchovní praxi s pečlivostí a bez nevhodných očekávání, a postupně se zbavit svých špatností a tužeb. Když bude jeho vědomí klidné, bude pro učitele … 

Část druhá ➟ Závazky v józe — z Džábála Darśana Upanišad, pojednává o tom, co by měl jógin provádět, aby se rozvinul v duchovní bytost, co tvoří závazek, který by měl dodržovat každý uvážlivý adept. Nejprve je pozornost věnována popisu základní podstaty každého z jednotlivých závazků, … 

Kapitola čtvrtá ➟ Mudry a bandhy — ze Śiva Samhity, probírá rozmanitá témata mimo to hlavní, kterým jsou různá zpevnění těla. Vysvětluje způsob rozjímání nad centry energie a to, že člověk nemá recitovat nevhodné mantry. Mudry a bandhy jsou mocná cvičení, probouzející energii těla. Sílu je třeba … 

 
.: mobil : e-kniha :. © Agni Varman 1999-2018
 




Přednášky a setkání

Textové přírůstky

  • 4.12.2018 – Dokončeno překládání 24. kapitoly Bhágavata Puráńy, nazvané Sumarizace sámkhjové nauky☚ podává sumarizaci do sámkhjové nauky, zabývající se postupnou evolucí základních podstat fyzického světa, tak jak jsou v této nauce definovány, z původní Prakŕti, mající třech kvalit, pod dohledem vědomého Já, bytosti zvané Puruša…. ❧, která vysvětluje principy evoluce hmoty, základních prvků a vesmírných božstev, dle původních představ.
  • 20.10.2018 – Zahájeno překládání 24. kapitoly Bhágavata Puráńy, nazvané Sumarizace sámkhjové nauky☚ podává sumarizaci do sámkhjové nauky, zabývající se postupnou evolucí základních podstat fyzického světa, tak jak jsou v této nauce definovány, z původní Prakŕti, mající třech kvalit, pod dohledem vědomého Já, bytosti zvané Puruša…. ❧, která vysvětluje principy evoluce hmoty, základních prvků a vesmírných božstev, dle původních představ.
  • 11.10.2018 – Dokončeno překládání Amŕtanáda Upanišad, nazvané O nesmrtelném znění☚ Amŕta-náda Upanišad – jógová upanišad, zevrubně popisuje, kterak skrze jógu dosáhne adept dokonalosti, a již se znovu nenarodí. V průběhu výkladu se dotýká mnoha stěžejních témat jógy, mezi která patří dechová cvičení a práce… ❧, pojednávající o procesu dosažení dokonalosti skrze tradiční cestu mystické jógy, spojenou s transformací dechu v energii, prostupující šesti centry těla.
  • 23.8.2018 – Zahájeno překládání páté kapitoly Sámkhja Sútry, nazvané Vyvracení nedorozumění☚ pátá kapitola Sámkhya Sútry, zabývající se rozborem různých témat a tradičních pojetí a vyvrácením nesprávných pochopení a názorů. Podrobnější popis bude přidán s dokončením překladu. ❧, ve které je vyvráceno mnoho nedorozumění ohledně sámkhjové nauky i sútry samotné.
  • 23.8.2018 – Dokončeno překládání čtvrté kapitoly Sámkhja Sútry, nazvané Způsoby odhalení pravdy☚ čtvrtá kapitola Sámkhya Sútry, popisující způsoby dosažení pravého poznání. Adept by se měl věnovat své duchovní praxi s pečlivostí a bez nevhodných očekávání, a postupně se zbavit svých špatností a tužeb. Když bude… ❧, která v příkladech pojednává o způsobech, kterými je možné se osvobodit od vlivu hmoty.


Technická sekce