Átharvana Jóga ®

Bhágavata vidyá

obsahuje texty a nauky bhágavatů, především tedy oddaných boha Vásudévy. Tyto texty jsou převážně nábožensky laděné a obsahují mnoho emotivních prvků. Cílem bhágavatů bylo navázání bezprostředního vnitřního duchovního vztahu s Bohem. Z toho vyvěrá zcela pochopitelný odpor ke všemu světskému a čemukoli, co se tomuto „vznešenému cíli“ třeba jen pomyslně vzdaluje.


  • Bhágavata Dharma — rozhovor mezi dvěma mudrci, jedním, představujícím vyšší svět bohů a druhým, představujícím svět duchovně smýšlejících lidí, je třeba nahlížet i jako druh konfrontace mezi určitou vyšší, esotericky vzdělanou vrstvou velmi hlubokomyslných následovníků … ☞
  • Duchovní cesta — velice stručný úryvek ze třetího zpěvu Bhágavata Purány pojednává o vnitřní duchovní cestě jako nejvyšší formě jógy. Vyhledání útočiště u Nejvyššího Ducha skrze pohroužení do vlastního zářného Já, zbaveného … ☞
  • Duchovní stezka Bhágavaty — se zabývá popisem cesty Bhágavatů a jejich vnímání světa, vycházejícího z nejvyššího božského Já. Oddaný boha se jemu věnuje s nejvyšší péčí a k okolním rozruchům zůstává netečný. Uctívání nejvyššího … ☞
  • Metoda odpoutání ducha — je dvojice úryvků, vyňatých z Bhágavata Purány, které mají napomoci porozumět procesu, který vede člověka k dosažení odpoutanosti od fyzického vnímání světa. Taková odpoutanost je k užitku především v okamžiku blížící se smrti. Diskutuje se co je užitečný … ☞
  • Náradova meditace — je ukázkou toho, co se děje v člověku, který se poprvé snaží o meditaci. Je ukázáno, jak pravděpodobné může být, že již při prvním vážném pokusu o vnitřní soustředění, dosáhneme velikých výsledků. Nicméně, protože ještě … ☞
  • Odchod krále — pochází z Bhágavata Puráńy, z části příběhu o odchodu Kršny ze světa smrtelníků, ve kterém synové Pándua, Ardžuna, Yudhišthira a další, začínají rozmýšlet o svém dalším osudu a pro mnoho z nich přestává být život … ☞
  • Odklon od světa k duchu — úryvek z jedenáctého zpěvu Bhágavata Purány vyjevuje poznání o marnosti materialistického pachtění a směřuje adepta k odklonu od světa, porozuměním, následováním duchovních principů a pokynů učitele, za účelem zbavení se inklinací ke světu a přiklonění … ☞
  • O duchu vtěleném — úryvek z Bhágavata Puráńy pojednává o duchu, který je do člověka vtělen. Podmíněn tělesnou schránkou, ztotožňuje se s prostředím, do něhož byl vložen, ačkoli jeho nejlepší zájem leží mimo oblast s tělesností spojenou. Nejprve je stručně nastíněno … ☞
  • O smyslu lidského života — výklad o smyslu lidského žití, pocházející ze sedmého oddílu Bhágavata Puráńy, vložený do úst Prahládových, přináší názor ohledně smysluplného využití lidské existence k potěšení Višnua. Královský syn Prahláda ☞
  • Řádnost nejvznešenějších — pojednává o chování nejvýše povzneseného, který je odpoután od světských záležitostí, protože si uvědomuje jejich pomíjivost. V úvodní části mudrc Nárada sděluje pravidla, podle kterých by se měl asketa řídit, aby se více nezaplétal do hmotné … ☞
  • Pestrá vize osudu — pocházející z Bhágavata Puráńy, staví do ostrého kontrastu vnější zbožnosti, smíšené s pachuťí světského požitkářství, s představou ideálního světce, jógina, který svůj duch odevzdává do služeb Nejvyššího … ☞
  • Pozvedání k vesmírnému Duchu — významná pasáž z Bhágavata Puráńy, pojednává o jógové meditaci na transcendentno a pozvedávání životní síly skrze šestero center k nebeskému Já. Úspěch vychází z vnitřní vyspělosti adepta, kterou lze získat skrze níže doporučenou … ☞
  • Prahládovo velebení Boha — pozoruhodný závěr Prahládovy modlitby k bohu, obsahuje řadu velice zajímavých filosofických a duchovních pozic, které se vyjadřují k situaci člověka, žijícího ve fyzickém světě. Pro tuto modlitbu je charakteristická kritika materialistického konzumního života a prosazování … ☞
  • Vrcholné zaměření — obsahuje velmi stručný popis dosažení nejvyššího cíle skrze pozvedání životní síly vzhůru k temeni, za současné recitace jednoslabičného Brahma v podobě posvátné slabiky ÓM. Prováděje toto, adept současně svou mysl upíná na nejvyšší místo, … ☞
  • Záměr Vznešeného — drobný úryvek ze třetího zpěvu Bhágavata Purány, zachycuje část z příběhu o narození mudrce Kapily, legendárního autora sámkhjové cesty. V autorově podání je Kapila představen jako zosobněné božstvo, přicházející na svět v různých dobách … ☞
 
.: 🖥️ úplné ✔️ : 📱 roztažené : 📱 kontrastní : 📱 mobilní :.     © Agni Varman 1999-2020
 




Přednášky a setkání

Textové přírůstky

  • 22. 8. 2020 – Zahájeno překládání první části Górakhnáthova spisu o józe, nazvaného Siddha siddhánta paddhati 1☚ Poučení první – Podrobnější popis doplníme po dokončení překladu.. ❧, jenž v 73 verších pojednává o námětech hatha jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 21. 8. 2020 – Dokončeno překládání úžasného meditačního zpěvu Velebení tančícího Śivy☚ Śiva táńdava stótra – vzývá tančícího boha Śivu melodickými a rytmickými verši s láskyplným a malebným jazykem. Popisuje jeho bytost, vykazující atributy vznešenosti i moci. Meditace na boha Śivu v jeho tanci táńdava, prováděném za dunění… ❧, jehož autorství je připisováno Rávanovi, který vyzvedá a opěvuje úchvatné vlastnosti vesmírného boha Śivy.
  • 16. 8. 2020 – Dokončeno překládání druhé části Górakhnáthova spisu o józe, nazvaného Górakša paddhati 2☚ Górakša paddhati (2) – obsahuje mnohem původnější materiál, nežli jeho první část. Nejprve je věnován prostor popisu dechového cvičení, zvaného práńáyáma. Toto cvičení je nejlépe prováděno v lotosové pozici. Uzavřením… ❧, jenž ve 101 verších pojednává o námětech hatha jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 24. 6. 2020 – Započato překládání druhé části Górakhnáthova spisu o józe, nazvaného Górakša paddhati 2☚ Górakša paddhati (2) – obsahuje mnohem původnější materiál, nežli jeho první část. Nejprve je věnován prostor popisu dechového cvičení, zvaného práńáyáma. Toto cvičení je nejlépe prováděno v lotosové pozici. Uzavřením… ❧, jenž ve 101 verších pojednává o námětech hatha jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 24. 6. 2020 – Dokončeno překládání první části Górakhnáthova spisu o józe, nazvaného Górakša paddhati 1☚ Górakša paddhati (1) – se stručně a souhrnně zabývá metodikou jógy, formou citací proslulých pasáží z různých jógových textů. Nejedná se tedy o originální dílo, ale spíše o kompilát, který se snaží zopakovat to… ❧, jenž ve 100 verších pojednává o námětech hatha jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 21. 6. 2020 – Započato překládání úžasného meditačního zpěvu Velebení tančícího Śivy☚ Śiva táńdava stótra – vzývá tančícího boha Śivu melodickými a rytmickými verši s láskyplným a malebným jazykem. Popisuje jeho bytost, vykazující atributy vznešenosti i moci. Meditace na boha Śivu v jeho tanci táńdava, prováděném za dunění… ❧, jehož autorství je připisováno Rávanovi, který vyzvedá a opěvuje úchvatné vlastnosti vesmírného boha Śivy.
  • 13. 6. 2020 – Dokončeno překládání chvalozpěvu pro bohyni Párvatí, zvaného Mahiśásura mardiní stótra☚ Mahiśásura mardiní stótra – vzývá bohyni, božskou energii, která je personifikována jako mocná a překrásná ničitelka veškerého zla, zosobněného v různých démonech z hinduistických příběhů. Bohyně je představena jako hubitelka… ❧, který je překrásný a stojí za to jej mít konečně přeložen pro radost každého rozpustilého ducha.
  • 21. 3. 2020 – Započato překládání Górakhnáthova spisu o józe, nazvaného Górakša paddhati 1☚ Górakša paddhati (1) – se stručně a souhrnně zabývá metodikou jógy, formou citací proslulých pasáží z různých jógových textů. Nejedná se tedy o originální dílo, ale spíše o kompilát, který se snaží zopakovat to… ❧, jenž ve 100 verších pojednává o námětech hatha jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 16. 3. 2020 – Dokončeno překládání Matsyéndranáthova spisku o józe, nazvaného Yóga-mártáńda grantha☚ text je dílem mudrce Matsyéndranáthy a pojednává zevrubně o józe, skrze útržkovité popisy, které se dotýkají mnoha zajímavých témat. Přichází k nám v natolik poškozené formě, že musel být rekonstruován za účelem… ❧, který se stručně a postupně věnuje popisu jógy, která má být nástrojem ke zničení bolesti, způsobené zrozením ve světě.
  • 11. 3. 2020 – Dokončeno překládání védántového textu zvaného Dŕk-dŕśya vivéka☚ pozdní dílo, jehož autorem je patrně Bháratí Tírtha, vytvořené kolem roku 1340 C.E. Rozlišování mezi subjektem a objektem je centrálním tématem Védántové filosofie, k jejímuž pochopení tento text přispívá. Za pomoci rozmanitých metafor… ❧, pojednávajícím o rozdílu mezi pozorovatelem a pozorovaným, duchem a hmotou.


Technická sekce