Átharvana Jóga ®

… obsahuje citáty z několika textů


  1.1. vydání  

Hmotný projev

Úvod

Tento příspěvek, vycházející z moudrosti dávných textů, rozvíjí myšlenku pochopení hmotného vesmíru, obrácením zraku vzhůru. Svět, chápaný jako celek, představuje obtížně pochopitelnou skutečnost, před kterou člověk jen tiše smeká. Pojmenování, která ve světě vytváříme, jsou mírou lidí, nikoli věcí. Kdo umí tedy pravdivě vypovědět o jejich podstatě? A co opravdu představuje lidská duše? Vše hrubé je v skutku jen projevem onoho jemného. Tímto jemným absolutním zdrojem je v indických textech Brahman.

Reflexe velkoleposti světa

तम॑ आसी॒त् तम॑सा गू॒ळ्हमग्रे॑ऽप्रके॒तं स॑लि॒लं सर्वं॑ आ इ॒दम् ।
तु॒च्छ्येना॒भ्वपि॑हितं॒ यदासी॒त् तप॑स॒स्तन् म॑हि॒नाजा॑य॒तैक॑म् ॥३॥

tama ásít tamasá gúlh'hamagré_prakétam' salilam' sarvam' á idam |
tuććhyénábhvapihitam' yadásít tapasastan mahinádžáyataikam || 3 ||

Tma byla v temnotě skryta na počátku, nepostihnutelná voda, veškerá až sem.
Prázdnotou nezměrnost zastřená jak byla, tu velikostí žhnutí zrodilo se jediné.

Na počátku byla pouze tma, neb tmou byly ze všech stran obestřeny nezměrné „vody“ existence, kdy nicotnost v sobě skryla nezměrnou moc, tu za velkolepé záře povstal Jedinečný Svět.

काम॒स्तद् अग्रे॒ सम॑वर्त॒ताधि॒ मन॑सॊ॒ रेतः॑ प्रथ॒मं यदासी॑त् ।
स॒तॊ बन्धु॒मस॑ति॒ निर॑विन्दन् हृ॒दि प्र॒तीष्या॑ क॒वयॊ॑ मनी॒षा ॥४॥

kámastad agré samavartatádhi mana rétah: prathamam' yadásít |
sató bandhumasati niravindan hŕdi pratíšyá kavayó maníšá || 4 ||

Žádost, prve existovala nad vším, mysli semeno jež prvně tu bylo.
Bytí pouto v nebytí vyzískalo, v srdci lačněním, básníků, moudrým.

Na samotném počátku zde přebývala touha, dlící nade vším, jež semenem původní mysli tehdy byla. Moudří hledači pravdy ve svém srdci k pochopení přišli, že takto prvotní podnět k projevení, uprostřed neprojeveného, zde byl.

ति॒र॒श्चीनॊ॒ वित॑तॊ र॒श्मिरे॑षाम॒धः स्वि॑दा॒सी३द् उ॒परि॑ स्विदासी३त् ।
रे॒तॊ॒धा आ॑सन् महि॒मान॑ आसन् स्व॒धा अ॒वस्ता॒त् प्रय॑तिः प॒रस्ता॑त् ॥५॥

tiraśćínó vitató raśmiréšámadhas svisí3d upari svidásí3t |
dhá ásan mahimána ásan svadhá avastát prayatif parastát || 5 ||

Všemi směry rozpjaté paprsky jejich, dole zda bylo, nahoře zda bylo?
Semene dárce byl s velikostí svojí, vnitřní síla v základě, záměr shůry.

Všemi směry šířily se zářné paprsky, aniž bylo možné pro ně určit, kde dole či nahoře jim jest. Již zde byl dárce podnětu, jakož i jeho sláva, sebe-podpírající a zastřešující vytyčený cíl.

… Ŕg-Véda :: Śákala Sam'hitá 10.129.3-5

Citovaný text je velmi starý a jeho uvedení zde, poukazuje na skutečnost, že těmito tématy se lidstvo zabývá již dlouho. Není tedy s podivem, že se k němu opět vracíme a vlastně musíme vracet generaci za generací. Nad našimi životy jakoby vznášela se kletba, obestírající nás mlhou, která zakrývá jakoukoli přímou možnost porozumět světu v jeho velkoleposti i nemilosrdné kráse. Z pozice jen omezeně uvažujících bytostí, zaměřených na svůj nicotný život, se jen velmi obtížně pozvedá hlava. Mnohdy si proto nejsme vědomi, že možná právě nad našimi hlavami lze nalézt odpovědi na otázky, které lidstvo neustále trápí. Se zcela nechápavým výrazem v tvářích hledíme vzhůru na oblohu, posetou miliardami hvězd. Mnohé z nich se jeví jako nepatrné, i když ve skutečnosti jsou mnohonásobně větší nežli naše Slunce. Světlům na nebi říkáme hvězdy, planety, galaxie, vše označujeme jmény a uchopujeme chladnou myslí, aniž bychom se při tom nějak významněji přiblížili tomu, co se za tou nádherou skrývá. Obracením nezaujaté pozornosti vzhůru, zbaveni různých pojmenování a pojmů, pokusme se nyní, stejně jako dříve mnozí lidé, obrátit své zraky do míst, kde zrodilo se vše, co představuje nyní vesmír jako celek.

Poznání skrze vnější projev

पू॒र्णम॑दः पू॒र्णमि॑द॒म् पूर्णा॑त्पूर्णमु॒दच्च्य॑ते । पूर्ण॑स्य
पूर्णमा॒दाय॑ । पूर्ण॑मेवाव॒शिष्ष्य॑त॒ ऽओ३म् ख॒म्ब्रह्म॒
खम्पु॑राणं॒ व्वायु॑रङ्ख॒मिति॑ ह स्माह॒ कौर॑व्व्यायणी॒पुत्त्रॊ॒
व्वेदॊ॒ऽयम्ब्रा॑ह्म॒णा व्वि॑दु॒र्व्वेदै॑नेन॒ यद्वे॑दि॒तव्व्य॑म् ॥

rńamadaf púrńamidam púrńátpúrńamudaććyaté | púrńasya
púrńamádáya | púrńamévávaśiššyata _ó3m khambrahma
khampuráńam' vváyuran'khamiti ha smáha kauravvyáyańíputtró
vvédó_yambráhmańá vvidurvvédainéna yadvéditavvyam ||

Od onoho úplného, toto úplné; úplné plodí úplnost.
Vydělením úplného z úplnosti, jen úplné zas zbude.
Óm, onen prostor je Brahma, prostor je starobylý;
vzduch se v něj mísí, jak pravil syn Kauravyáyaní.
Véda co znali Bráhmani, poznej s ní to, co lze znát.

Z onoho původního úplného celku, jako samostatný povstal nám projevený Svět. Neb jen úplné je schopno celek plodit a oddělením z něj Světa, zbytek zachovává také úplnost. Óm pravím, neb prostorem jest Brahma a ten prostor velice je stár. Vzduch jenž prohání se po něm však už takový není, jak pravil dříve již syn Kauravyáyaňin. Védské poznání, které znají bráhmańové, je odvozeno od kořene vědět a označuje vše, co je možné poznat!

… Śukla-Yadžur-Véda :: Śatapatha Bráhmańa 14.8.1.1

यदि मन्यसे सुवेदेति दभ्रमेवापि नूनं त्वं वेत्त्थ ब्रह्मणो रूपम् ।
यदस्य त्वं यदस्य च देवेष्वथ नु मीमांस्यमेव ते मन्ये विदितम् ॥

Pokud si myslíš, že mu rozumíš, jen málo věru ty znáš podobu Brahma.
Co z něj jsi ty, a co z něj mezi bohy, je třeba zvážit, a myslím že poznáš.

Pakliže se domníváš že jsi velmi znalý, je tvé poznání Brahma zajisté zcela nedostatečné. To, co z něj jsi sám a to co představuje svět bohů, o tom všem je nutno dříve rozjímat, nežli se člověk skutečně stane moudrým.

… Sáma-Véda :: Kéna Upanišad 2.1

Rozjímání o celku ovšem není plně v našich silách neb takovýto počin dalece přesahuje naše současné i budoucí možnosti. Nejsme také uzpůsobeni jej tímto stylem pojmout. Na místo toho tedy, právě studováním menších, oddělených celků lze v jistém smyslu odhalovat vlastnosti jejich zdroje. Každý výtvor, každá socha, vyjadřuje nějak po svém „srdce sochaře“. Ne nadarmo sochař tvoří sochu, a ani tento Svět zde není bez příčiny. Jak uvádějí citované verše, byl zde záměr, a jen jeho vlivem se z podstaty vytvořilo to, co nás obklopuje nyní, čemu uvykli jsme říkat dosti neosobně „vesmír“. Naše světské poznání se vyznačuje jedno-účelností a tím i povrchností, která díky tomu mnohdy nedokáže spatřit věci v mnohem širším rámci. Pojmy, jimiž označujeme okolní předměty, jsou proto mírou lidí, nikoli věcí. Nejprve je nutné odpoutat se právě od oněch pojmů, které zanášejí vědomí tak falešným pocitem poznání. Jen pak, se zcela nezakrytým zrakem, bude možné zahledět se vzhůru i kolem sebe, za účelem hlubokého pochopení toho, co v nepoznání nazýváme Svět. Je třeba ptát se odkud hmotný projev vzniká, proč tvořen je a kam se navrací. Bez tohoto jsou ostatní druhy mouder jen zoufalým plácáním se v středu nekonečných mlh.

Kdo umí odpovědět na otázku odkud vesmír povstal a proč je vlastně tvořen? Vždyť právě toto vědění může být nejdůležitější. Jediná otázka, skutečně dávající smysl, ve své záludnosti zdá se být až hloupá a ve své neuchopitelnosti až příliš drzá, a přesto zůstává stále relevantní. Životy mnoha z nás jsou přiváděny na scestí právě pojmy. Zoufalství prvotní nevědomosti nás totiž vede cestou, která se snaží vše co nejrychleji pojmenovat. Jakoby pojmenováním věci ztrácely svou původní magickou moc. Pojmenováním se v dávných dobách člověk snažil uniknout neznámu a činí to i dnes. Uměle vytvořené pojmosloví však představuje jen velmi chatrnou oporu, provázející nás na naší každodenní pouti empirickým světem. Cílem poznání by ovšem měla být pravda a né jen pojmy, které za pravdu bývají vydávány. Pojmenovávání a uvažování v pojmech nás pouze v nevědomost halí, neb snažíme se uchopovat neuchopitelné a vyslovovat nevyslovitelné. A činíme tak zbrkle jak je to jen možné. Svět přitom nelze plně poznat jako oddělenou věc, bez jeho vazby k absolutnímu celku, k řádu z něhož na počátku povstal. Jak bylo vysloveno ve verších, uvedených výše, přes formální oddělenost a uzavřenost do sebe, má tento hmotný svět svůj zdroj a ten je třeba hledat. Viditelný projev hmoty představuje znamení, které bychom neměli za žádných okolností minout. Existence k nám skrze spatřitelné promlouvá a říká: pohleď, „jsem“, „Já jsem“, ležím zde, přímo před tvými zraky, ležím si u tvých nohou a ty mne neznáš, faktu, ležícího před očima nedbáš! Neumíš mi totiž správně rozumět. Nehodláš navíc přijmout, že Já jsem! Vnímáš pouze fakt, že jsi Ty. Přitom co vlastně jsi? Kolik jsi Ty? Kolik ze mne jsi Ty? Dokud to nebudeš vědět přesně, nemůžeš mne takto přehlížet a vytvářet si svůj vyumělkovaný snový svět, který je jen ubohoučkou snahou schovat se a utéct tak přede Mnou v mé plné velikosti, zahrabat se někde hlavou do půdy jako pštros a odmítat mne spatřit, jak zde stojím, připravena na slušné požádání vyjevit Ti ono nejtajnější tajemství o Tobě samém!

Vědomí jako základ světa

यद्भूतं यच्च भाव्यं वै मूर्तामूर्तं तथैव च ।
सर्वमेव जगदिदं विवृतं परमात्मनि ॥१.४७॥

Cokoli vzniklo dříve i co je nyní v bytí, hmotné a také nehmotné,
všechno co utváří tento vesmír, projevilo se na Nejvyšším Duchu.

Co zde dříve bylo a co nyní tvoří skutečnost, ať zformované nebo bez tvaru, vše co souhrnně vytváří tento Svět, jest ve své podstatě jen projevením na Nejvyšším Duchu.

चैतन्यात्सर्वमुत्पन्नं जगदेतच्चराचरम् ।
तस्मात्सर्वं परित्यज्य चैतन्यं तं समाश्रयेत् ॥१.४९॥

Veškeré projevení povstalo z vědomí, celý pohyblivý i nehybný svět.
Proto je potřeba se všeho vzdát a odevzdat se právě tomuto vědomí.

Z vědomí zrodilo se vše co jest, co se hýbe a mění, i co zůstává pevné. Adept, vědom si toho, měl by se odpoutat od mnohostí světa, hledaje útěchu v Onom „univerzálním“ Vědomí.

… Śiva Samhitá 1 (47 a 49)

Každému z nás je doufám jasné, že svět, který spatřujeme zrakem, není skutečností v pravém smyslu slova. Vždyť cokoli zde jest, nemá dlouhého trvání, podobně jako mrak, který jen na okamžik připomíná slona. Tvary, které nacházíme kolem, včetně našich vlastních empirických těl, jsou velmi pomíjivé a netrvají věčně. Uspořádány z mnoha milionů nestabilních prvků, vzájemně přecházejících jeden ve druhý, představují jen jakési záhadné představení, vykouzlené silami zcela neznámého druhu. V budoucnu vznikne jistě mnoho dalších tvarů, zatímco mnoho jiných již dávno zničil čas. Co ale zůstává a nemění se? Vždyť ani atomy, které toto divadlo vytvářejí, nelze považovat za věčné! Jsou stabilní, ale pouze dokud nenarazí jeden do druhého a v jejich nitro nepronikne jiná částice. Složitější atomy vznikly prý ve hvězdách za ohromných tlaků a teplot, při explozích vyhořelých obrů, spojováním těch jednoduchých. Ale ani nejnepatrnější z nich, atom vodíku, nelze považovat v žádném smyslu za homogenní objekt. Jeho jádro je také složeno a jeho nitro skrývá mnoho dalších částic. Z jemné energie, mnohem spíše nežli z hrubé látky, sestává se Svět. Pouze jeví se býti hrubé formy, ale hrubá hmota je iluze! Je pouze klamem smyslů a opět jde o pojem. Ve skutečnosti kolem působí pouze síly, přesahující v jistém směru zcela rámec našeho současného pochopení.

Kdo setrvává u vnějších podob je jako hlupák, opojený dojmy vlastních smyslů. Sebe pak takto chápe jen z úhlu pojmů, které sobě na míru stvořil, když nazývá se „člověk“. Tvary jsou pouze sochy, které umocňují náš názor, jaký mohl by býti sochař. Přitom sochařem zde není žádný tvor. Vládnou nám síly, které představují skutečnost a pravdu nepoznanou. Svět zde je, nicméně není tím, zač jej považuje člověk, nemá být jeho sportovištěm na němž bezúčelně pachtí se a trápí. Neznáme zdroj a tedy ani účel. Jakékoli stvoření, včetně lidí, má tím vadně určený svůj cíl. Vědomí člověka je pouze jeden jeho projev. Obory světských věd se překrývají, jedna stojí jakoby na druhé a přitom každá přenechává onen úkol konečného rozřešení na nějaké další. Pro lékaře je člověk pouze tělo, pro chemika souborem organických sloučenin, pro fyzika pak produktem pradávného výbuchu hvězd, které vytvořily jádra atomů všech prvků jeho těla. Psychologové zase zkoumají duši, aniž by ji opravdově znali. Zkoumají totiž právě pouze projev, nikoli onen zdroj. Neuro-biologové se často mylně domnívají, že duše sídlí v mozku, avšak sami nejsou schopni určit přesně v které části má být. Zdá se být podivuhodně rozložena v těle a přitom rozkládá se všude, mimo těla stejně jako v nich. Dle tajných nauk zakládá Velká Duše vesmír, a jen z ní, skrze prvotní touhu, celý vnější projev se rodí. Prvotní impulz, který uvádí vše v pohyb, musí mít zajisté svého nositele, kterým dle zdravé logiky i textů může být jen nějaká velice jemná homogenní a navíc plně vědomá prasubstance, v indických textech často nazývaná Brahman. Homogenní co do podstaty, avšak rozmanitá ve svých projevech, protože představuje autonomní sílu samohybnosti, která má schopnost zapříčinit svět. Mnohé složité úvahy se týkají tohoto Brahma a k některým závěrům je třeba projít velmi složitou cestou dotazování se a dokazování. Nicméně závěry, ke kterým docházejí mudrci se při hlubším zkoumání zdají být velmi dobré.

Světlo Ducha jako zdroj Světa

न तत्र सूर्यो भाति न चन्द्र तारकं नेमा विद्युतो भान्ति कुतोऽयमग्निः ।
तमेव भान्तमनुभाति सर्वं तस्य भासा सर्वमिदं विभाति ॥

Tam nežhne Slunce, Měsíc ani hvězdy; blesky tam nezáří, jak by oheň?
Jeho, zářného, vše v záři následuje; jen Jeho září vyzařuje vše toto zde.

Tam nezáří Slunce, Měsíc, jiná nebeská tělesa ani ony blesky, kde by se tam vzal oheň? Jej, zářného, následuje ve své záři vše, neb jen jeho světlem vyzařuje vše toto zde.

… MunUp (2.2.10), KathUp (2.2.15), SvUp (6.14)

Nezní to nepochopitelně a nezní to ani nedůvěryhodně. Podobný verš nalézáme též v BhG (15.6), kde je ono nejvyšší místo označeno za sídlo Puruši. Osvíceno vlastní pronikavou září není závislé na nějaké další síle. Nemá zdroj a současně může být zdrojem ostatního, co uvnitř něho vzniká. Když putujeme tímto světem, vidíme jak věci získávají mnohé kvality od věcí jiných. Vidíme rozmanitost a uvědomujeme si jednotu, která nachází se za vším. Z jediného povstal též kdysi tento vesmír s mnoha slunci, planetami, horami, řekami, a stal se domovem mnoha prapodivných tvorů. Nebylo by úvah o nějakém řádu, podstatě, ba ani o Bohu, nebýt zde světa, který před zraky nám leží. Nedá se opomenout ani přehlédnout, neb vnucuje se stále každým dnem. Je projevem jednotného substrátu. Onen substrát tedy tvoří jeho základ, který ač homogenní co do podstaty, vztahuje se opět nutně k něčemu co takové být v pravdě nemůže ani nesmí. Kdyby v základě světa bylo totiž něco zcela jednotného, nikdy by nebylo možné, aby vznikl rozmanitý svět. Proto základ nemůže být bez nějakých vnitřních kvalit, a ty musejí být věčné, jinak bychom nenacházeli východisko z nekonečného kruhu dokazování toho, co zase způsobilo je. Na vrcholku světa stojí tedy strom, jehož pouhým odrazem je tento pomíjivý projev. Je stromem Ducha, který oslavován je v mnoha hymnech Védů, nesmrtelné sídlo Brahmanu, jenž představuje věčnost. Podrobné studium okolí, nikoli nějaká písma, nás však utvrzuje v přesvědčení, že tomu takto opravdu musí být. Mnohé z toho, co nalézáme vyloženo v písmech lze totiž snadno dovoditi také za pomoci rozumových vhledů. Důslednou reflexí a za pomoci intuice lze spatřit jasně, kterak pravda září skrze tvary. Ne každý je sice schopen ji takto jasně vidět, neb jen obtížně se hledá bez vhodného vedení, ale právě proto zde existují texty, prokazující od věků velkou pomoc, když ukazují cestu, jež otevírá zrak. Není to víra, ale prohlédnutí, které je cílem této cesty, kdy slepý začne znovu vidět za pomoci léku. Jen vhodný a trpělivý přístup k naší nemoci materialismu, může konečně zaručit, že to, co nakonec spatříme, nebude jen pouhý sen. Toto krátké zamyšlení se nad hmotným projevem a jeho klamnou tváří by mělo sloužit všem čtenářům jako úzká vstupní brána do velmi širokého prostoru duchovního poznání hinduismu a hlubokého metafyzického uvažování ducha. Díky němu bude doufám opět trochu snazší nalézat odpovědi na mnohé otázky, jež nelze zodpovědět jinde.

…. přidáno: 11. 12. 2006
… upravováno: 17. 7. 2010
… drobné korektury: 18. 1. 2015
… poslední revize: 13.5.2018 (18:20:52)

Další doporučená četba

Kali Santarana — pozdní, sektářský náboženský text, oslavující posvátnou recitaci jmen indického boha Hariho. Odkazovaný text se řadí mezi Upanišady jen velmi nesnadno. Jedná se však o poměrně často odkazovaný, primitivní materiál, který nabízí pouze několik málo konkrétních, … 

Metafyzické minimum — obsahuje filosofické odpovědi na otázku kde se nacházíme. Zabývá se definicemi prostoru a relativitou prostorového vnímání. Zdůrazňuje se v něm neustálý pohyb na mnoha rovinách i neschopnost určit pevný bod. Kritika vytváření pojmů, zastiňujících porozumění se prolíná … 

O božském slunci — pasáž z Brahma Puráńy pojednává o Slunci. Podrobnější popis přidáme po dokončení překladu 

 
.: mobil : e-kniha :. © Agni Varman 1999-2018
 




Přednášky a setkání

Textové přírůstky

  • 4.12.2018 – Dokončeno překládání 24. kapitoly Bhágavata Puráńy, nazvané Sumarizace sámkhjové nauky☚ podává sumarizaci do sámkhjové nauky, zabývající se postupnou evolucí základních podstat fyzického světa, tak jak jsou v této nauce definovány, z původní Prakŕti, mající třech kvalit, pod dohledem vědomého Já, bytosti zvané Puruša…. ❧, která vysvětluje principy evoluce hmoty, základních prvků a vesmírných božstev, dle původních představ.
  • 20.10.2018 – Zahájeno překládání 24. kapitoly Bhágavata Puráńy, nazvané Sumarizace sámkhjové nauky☚ podává sumarizaci do sámkhjové nauky, zabývající se postupnou evolucí základních podstat fyzického světa, tak jak jsou v této nauce definovány, z původní Prakŕti, mající třech kvalit, pod dohledem vědomého Já, bytosti zvané Puruša…. ❧, která vysvětluje principy evoluce hmoty, základních prvků a vesmírných božstev, dle původních představ.
  • 11.10.2018 – Dokončeno překládání Amŕtanáda Upanišad, nazvané O nesmrtelném znění☚ Amŕta-náda Upanišad – jógová upanišad, zevrubně popisuje, kterak skrze jógu dosáhne adept dokonalosti, a již se znovu nenarodí. V průběhu výkladu se dotýká mnoha stěžejních témat jógy, mezi která patří dechová cvičení a práce… ❧, pojednávající o procesu dosažení dokonalosti skrze tradiční cestu mystické jógy, spojenou s transformací dechu v energii, prostupující šesti centry těla.
  • 23.8.2018 – Zahájeno překládání páté kapitoly Sámkhja Sútry, nazvané Vyvracení nedorozumění☚ pátá kapitola Sámkhya Sútry, zabývající se rozborem různých témat a tradičních pojetí a vyvrácením nesprávných pochopení a názorů. Podrobnější popis bude přidán s dokončením překladu. ❧, ve které je vyvráceno mnoho nedorozumění ohledně sámkhjové nauky i sútry samotné.
  • 23.8.2018 – Dokončeno překládání čtvrté kapitoly Sámkhja Sútry, nazvané Způsoby odhalení pravdy☚ čtvrtá kapitola Sámkhya Sútry, popisující způsoby dosažení pravého poznání. Adept by se měl věnovat své duchovní praxi s pečlivostí a bez nevhodných očekávání, a postupně se zbavit svých špatností a tužeb. Když bude… ❧, která v příkladech pojednává o způsobech, kterými je možné se osvobodit od vlivu hmoty.


Technická sekce