Átharvana Jóga ®

Muńd'aka Upanišad 1.1.1–2


  Verze: 1.1   

Átharvana Vidyá

Tento úryvek je začátkem Mundaka upanišady a vysvětluje předávání posvátné nauky od dávnověku až do současnosti. Vyzvedává asketický život, zasvěcený duchovnímu rozjímání v ústraní, nad materialistický život, plný tužeb. Vysvětleno je, jak důležité je studovat původní texty jógy, abychom mohli skutečně věrně následovat tuto tradiční duchovní cestu.

ॐ ब्र॒ह्मा दे॒वानां॑ प्रथ॒मः सम्ब॑भूव॒ विश्व॑स्य क॒र्ता भुव॑नस्य गो॒प्ता ।
स ब्र॑ह्मवि॒द्यां स॑र्व॒विद्या॑प्रति॒ष्ठामथ॑र्वाय ज्येष्ठपु॒त्राय॑ प्राह ॥१॥

Óm brahmá dévánám' prathamas sambabhúva viśvasya kartá bhuvanasya góptá |
sa brahmavidyám' sarvavidyápratišth'ámatharváya džyéšth'aputráya práha || 1 || |

Brahmá, který vznikl jako první z bohů, strůjce vesmíru a ochránce světa,
vědění o Brahma, základ veškerých věd, nejstaršímu synu Atharvovi sdělil.

Indická duchovní tradice je založena na pečlivém předávání instrukce z učitele na žáka. Mytologickými zakladateli takovýchto učednických posloupností, o kterých se lidé často domnívají, že jsou zcela nepřerušené, bývají velice často legendární mudrci anebo dokonce božstva. V našem případě se za legendárního zakladatele nauky o Brahma stává praotec všech tvorů, Pradžápati Brahmá, strůjce vesmíru a první zrozená bytost tohoto světa. Tato božská osobnost, dlící na samotném vrcholku světa, plodí a tvoří vše ostatní a hmotný vesmír tvoří její fyzické tělo, respektive lotos, na kterém se zrodila. Brahmá předává poznání o tom, odkud sám pochází, svému synu, čímž je započata posloupnost duchovního vědění, neboť syn Atharvá toto poznání rovněž předává dále, jak se dozvíme v následujícím verši. Předávání moudra ze starších generací na nové, je základem moderní lidské civilizace. Dělají to dokonce i mnohá zvířata, aby uchovala dovednosti a znalosti, které bylo tak obtížné získat, pro další generace. Duchovní nauka je vrchol lidského hloubání, neboť se týká samotného základu, ze kterého vše vyvěrá. Duch, nazývaný v Indii Brahma, představuje nejjemnější základ, všudepřítomný a nesmrtelný, ze kterého od věků vyvěrá veškerá pomíjivá skutečnost, v němž přetrvává a do něhož se opět navrací. Jeho podstatou je vědomí, které se projevuje v každém tvoru, podobně jako oheň, hořící na mnoha místech, je jeden a tentýž. Brahma je princip a filosofické pojednání o něm bude námětem následujícího textu.

अथ॑र्वणे॒ यां प्रव॑देत ब्र॒ह्माऽथ॑र्वा॒ तं पु॒रोवा॒चाङ्गि॑रे॒ ब्रह्म॑विद्याम् ।
स भार॑द्वाजाय॒ सत्य॑वाहाय प्राह॒ भार॑द्वाजो॒ऽङ्गि॑रसे॒ परा॑वराम् ॥२॥

atharvańé yám' pravadéta brahmá_tharvá tam' puróváćán'gi brahmavidyám |
sa bháradvádžáya satyaváháya práha bháradvádžó_n'girasé parávarám || 2 ||

Cokoli Atharvanovi sdělil Brahmá, to moudro Brahma, on Angirovi,
a ten Bháradvádžovi Satjaváhovi, jenž následně Angirasovi je předal.

Nauka o Brahma byla předávána posloupností žáků od mytického boha stvořitele, Pradžápatiho Brahmy na jeho žáky a žáky jejich žáků, nežli se dostala k védským mudrcům a obyčejným lidem. S touto představou se již nedá nic dělat, takto je popsáno předávání posvátné nauky v textech a zde slouží jen jako jakýsi úvod, který má zdůraznit jednak velkou posvátnost tohoto pojednání, jednak poukázat na skutečnost, že se jedná o tradiční vědění, předávané dlouhou posloupností učitelů na svoje žáky, tedy o jakousi civilizační moudrost. Kdokoli dnes studuje upanišady, měl by si uvědomit jejich velké stáří. Z hlediska moderního datování těchto mysticko-filosofických pojednání jde o texty staré často i několik tisíc let a jejich přesné stáří zůstává otevřenou otázkou, neboť dosah původní ústní tradice je často velmi obtížně sledovatelný. Protože se však jedná o velmi staré nauky, měl by k nim člověk moderní doby vždy přistupovat s jistou mírou jazykové i myšlenkové tolerance a snažit se pochopit z nich toho co nejvíce, přestože vyjádření v nich použitá mohou působit někdy až příliš archaicky anebo komplikovaně.

Starobylá duchovní tradice

Duchovní poznání bylo od věků předáváno řetězci učitelů. Přecházelo z učitele na žáka, který poznání zase předával dále. Různé větve této posloupnosti se během věků spojily, jiné rozdělily, některé vyschly a jiné vyrůstají znovu. Citovaný verš popisuje posloupnost od Brahmy a hovoří o duchovním poznání, které bylo nejprve vyloženo Atharvanovi. Muńdakópanišad, která je zdrojem této informace, náleží k Atharva-védu (Brahma-védu). Atharva-véda Samhitá původně existovala v devíti recenzích (navadhátharvanó védah:). Tyto větve se jmenovaly (1) Paippaláda, (2) Tauda, (3) Muńd'a, (4) Śaunakíya, (5) Džádžala, (6) Džalada, (7) Bráhmavéda, (8) Dévadarśa a (9) Ćhárańavaidya. Dnes jsou zachovány pouze dvě z nich: Śaunaka a Paippaláda. Muńd'aka Upanišad má dle názvu vztah ke zmíněné ztracené Muńd'a Samhitě. Dozvídáme se v ní, že existují dva druhy poznání. Jedním poznáním je poznání, které lze získat studiem teorie z textů, které je považováno za nižší verzi. Vyšším stupněm poznání je to, skrze které lze přímo dosáhnout Nejvyššího. Tímto vyšším poznáním je myšlena duchovní praxe, jóga. Askeze je zdůrazňována více nežli rituální stránka duchovního života a hmotné touhy a přání jsou vysloveně prohlášeny za zdroj budoucích potíží. Oslavováni jsou všichni, kteří se ve víře věnují askezi v lese, postí se a jsou zklidněného ducha, žijí žebravým životem světců a díky tomu putují sluneční branou až do míst, kde sídlí Ona, nejvyšší Bytost, věčný Duch. Moudrý člověk poznává jak činy zaplétají lidstvo dále do světskostí a je znechucen, protože tímto způsobem nejvyššího cíle dosáhnouti nelze. Pod správným duchovním vedením je naopak schopen nastoupit duchovní cestu jógy.

Recitace posvátné slabiky Óm je považována za metodu, která vystřelí ducha člověka přímo do Brahma. Meditace na slabiků Óm je vnímána být nejlepší metodu, s jejíž pomocí se lze dostat na opačný břeh Samsáry. Dozvídáme se, že ve světě existují dvě bytosti, jedna, co pojídá plody životvorného stromu, a druhá, která jenom přihlíží. Spojení individuálního vědomí s nejvyšším duchem, vyjádřené slovy paramam sámyam upaiti, může být narážkou na proces, kterému se později začalo technicky říkat jóga. Z textu, jenž dále následuje je také patrné, že jógový život byl běžnou každodenností světců. Nacházíme zde navíc i větu: „Jen pravda vítězí a nikoli lež, neb pravdou je vytyčena cesta k bohům, kterou vystupují vzhůru mudrci naplněných tužeb do výšin, kde nejvyšší je místo spočinutí této pravdy“. Že Nejvyšší je možné spatřit uvnitř vlastního nitra jako skryté nihitam guháyám je téměř samozřejmě dodáno, a že jej nelze spatřovati vnějšími smysly, rovněž zdůrazněno.

Pouze ten, kdo očistil svou povahu viśuddha sattvah:, je schopen v meditaci dhyáyamánah: nahlédnout Onu, nejvyšší skutečnost. Že jest to Duch, kterého třeba poznávat a nechat projevit se ve vědomí, je zdůrazněno. Jako odstrašující případ je představován člověk, pachtící se ve světských přáních, který se bude dále převtělovat a rodit v tomto světě, díky zátěži připoutaností, znovu a znovu. Uklidnění (praśántih:) a nepohnutost ducha (dhíratá) jsou zdůrazněny jako důležité valstnosti osvíceného ducha. Nakonec jest vysloveno jméno procesu sebeukáznění jako samnyása-yóga — „metoda sebeaplikace, úplným odřeknutím všeho, co přináleží Světu“. Postupný proces zpětného rozpouštění je pak vyjádřen v několika stupních, a svět je přirovnáván ke změti řek, které vposledku opět skončí v moři.

Poznání Átharvanů, opírající se mocně o poznání Véd a Upanišad, je velmi starobylou cestu, která o mnohá staletí předchází klasický systém jógových cviků, jejž nacházíme ve mnohem pozdějších textech. Átharvanová Jóga, které se věnujeme i na našich cvičebních setkáních, vychází z poznání dávnověkých zřeců a netrpí tolika zatemněnostmi, jako mnohé současné jógové školy. Máme zde přitom na mysli především onu podivuhodnou neschopnost pochopit opravdové záměry a cíle jógy, neschopnost přinést hlubší, nezakryté náhledy duše, neschopnost odvrhnout svůj materialismus. Také je zde, u těchto škol, patrný nedostatek aktivního kontaktu s minulostí. Díky obrácení se k původním pramenům, ze kterých po celá tisíciletí vyvěral a čerpal klasický systém, je možné kráčet po duchovní cestě s jistotou slepce, který je spolehlivě veden vidoucím. Ostatní, kdo neberou původní texty v úvahu, se vystavují nebezpečí svých vlastních nedokonalých myšlenek a úvah, které mohou způsobit jen další, hluboké a nesmyslné, bloudění v tomto pomíjivém světě.

Existuje takováto upanišadová metafora: „Sto plus jedna cest vychází ze srdce, z nichž pouze jedna jediná směřuje vzhůru. Zbylé cesty zavádějí člověka do mnohých koutů pomíjivé existence.“ Jen jedinou cestou lze úspěšně stoupat. Tato cesta, představující postupné odkládání materialismu a zbavování se světských tužeb, nakonec člověku plně vyjevuje onu „Neproměnnou Bytost“. Tou stejnou cestou, kterou se na počátku, dle legendy, vydal i praotec Brahmá, je třeba se ubírati také, jakoby jemu ve stopách, aby bylo dosaženo skutečného cíle a došlo k naplnění pravého údělu člověka.

…. přidáno: 25. 7. 2010
… úprava překladu: 27.7.2012
… poslední revize: 2.2.2019 (15:25:53)

Další doporučená četba

Íśávásya Upanišad ➟ Poučení o vesmírném Vládci — se nachází na konci Káńva samhity světlé Yadžur védy a v určité obměně pak i na konci Vádžasenéyí samhity. Poučuje člověka o tom, že je součástí širšího světa, ve kterém každý čin přináší své plody. Člověk nemůže … 

O duchu vtěleném — úryvek z Bhágavata Puráńy pojednává o duchu, který je do člověka vtělen. Podmíněn tělesnou schránkou, ztotožňuje se s prostředím, do něhož byl vložen, ačkoli jeho nejlepší zájem leží mimo oblast s tělesností spojenou. Nejprve je stručně nastíněno zapletení … 

O božském slunci — pasáž z Brahma Puráńy pojednává o Slunci, které je považováno za zdroj a předlohu všech ostatních bohů. Jeho jméno je Puruša a je zdrojem a počátkem všech tvorů, stejně jako i udržovatelem a ničitelem. Tyto různé aspekty jeho chování pak nesou jména Brahmá, Višńu … 

Metafyzické minimum — obsahuje filosofické odpovědi na otázku kde se nacházíme. Zabývá se definicemi prostoru a relativitou prostorového vnímání. Zdůrazňuje se v něm neustálý pohyb na mnoha rovinách i neschopnost určit pevný bod. Kritika vytváření pojmů, zastiňujících porozumění se prolíná … 

 
.: 🖥 úplné ✔ : 📱 roztažené : 📱 kontrastní : 📱 mobilní :.     © Agni Varman 1999-2019
 




Přednášky a setkání

Textové přírůstky

  • 2. 6. 2019 – Započato překládání Matsyéndranáthova spisku o józe, nazvaného Yóga-mártáńda grantha☚ text je dílem mudrce Matsyéndranáthy a pojednává zevrubně o józe, skrze útržkovité popisy, které se dotýkají mnoha zajímavých témat. Přichází k nám v natolik poškozené formě, že musel být rekonstruován za účelem… ❧, který se stručně a postupně věnuje popisu jógy, která má být nástrojem ke zničení bolesti, způsobené zrozením ve světě.
  • 29. 5. 2019 – Dokončeno překládání Matsyéndranáthova spisku o józe, nazvaného Jóga Višaya☚ text je dílem mudrce Matsyéndranáthy a pojednává stručně o józe, skrze útržkovité popisy, které se dotýkají mnoha zajímavých témat. Přestože se v tomto textu autor snažil cvičební praxi jógy zachytit co nejúplněji, většiny témat… ❧, jenž v několika verších pojednává o rozmanitých námětech jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 14. 10. 2019 – Dokončeno překládání páňčarátrového textu Brahma Samhitá☚ obsahuje filosofické pojednání o vzniku vesmíru podle páńčarátrové tradice a zároveň úžasné modlitby, které Brahmá pronesl vůči prvotní duchovní bytosti, zvané Góvinda, na základě kterého se mu nejvyšší Bůh zjevil… ❧, který obsahuje popis vzniku vesmírů z původního božstva, narození Brahmy a jeho modlitby k nejvyššímu božstvu.
  • 6. 4. 2019 – Zahájeno překládání Matsyéndranáthova spisku o józe, nazvaného Jóga Višaya☚ text je dílem mudrce Matsyéndranáthy a pojednává stručně o józe, skrze útržkovité popisy, které se dotýkají mnoha zajímavých témat. Přestože se v tomto textu autor snažil cvičební praxi jógy zachytit co nejúplněji, většiny témat… ❧, jenž v několika verších pojednává o rozmanitých námětech jógy z pohledu indické nátha tradice.
  • 5.4.2019 – Dokončeno překládání úryvku z 6. kapitoly Bŕhad Brahma Samhity, nazvaného Objasnění Náráyańy☚ pocházející z páňćarátrové Bŕhad Brahma Samhity, z části zvané Sudarśana Gítá, obsahuje etymologický rozbor slavné mantry Óm namó Náráyańáya. Je plný odkazů k jiným známým materiálům z oblasti védánty… ❧, který společně s popisem slabiky Óm a k ní přidružené mantry namó náráyańáya, objasňuje podrobně význam výrazu Náráyańa.


Technická sekce