Tajný účel Jógy
Následující vybraná pasáž z Ghéranda-Samhity přináší naléhavou informaci, kterak zničit iluzi za pomoci jógy. Jóga je praktická metoda, které je však třeba nejprve rozumět teoreticky. Z nevědomosti pochází angažovanost ve světských činech. Jeden čin podněcuje další a naše těla jsou takto udržována v existenci. Pro tělo je to přirozený proces. Oheň jógové praxe je schopen posílit naše tělo, aby bylo schopno lépe vzdorovat okolnímu prostředí a podporuje tak dlouhověkost. Delší a kvalitnější život je potřeba k umožnění duchovního rozvoje, který má být poté navazujícím cílem jógy.
Základní koncepce
नास्ति मायासमः पाशो नास्ति योगात्परं बलम् ।
न हि ज्ञानात्परो बन्धुर्नाहंकारात्परो रिपुः ॥१.४॥
Není pouto větší, než iluze světa. Není síly větší, nežli jóga.
Není přítele většího než znalost a nepřítele většího než ego.
Není většího pouta, nežli iluze hmotného světa a není silnějšího nástroje, nežli kterým je jóga. Není většího přítele, nežli kterým je poznání, a hroznějšího nepřítele, nežli je vlastní nafoukanost.
Tak jako existuje světská existence v opozici k duchovní cestě, je v tomto verši postaveno do kontrastu i poznání a zatemnění. Jeden svět v sobě halí rozmanité možnosti rozvržení pobytu, tedy, každý z nás má možnost volit, zdali prožije život v zatemnění anebo se stane usilovným hledačem. Světská existence je zde označena jako šalba. Něco jiného se prý skrývá za tvary, nežli co za nimi nahlíží smyslovost. Iluze světské existence spočívá pevně na pocitu přináležení a vlastnictví, spadajících společně pod termín „ego“ - aham'kára. Egoismus jakožto pocit přináležení k určitému prostředí, kdy se individuální vědomí identifikuje s tím, co jej obklopuje, do té míry, že zapomíná na svou původní konstituční oproštěnost, představuje pro živou bytost, která se má možnost osvobodit, veliké nebezpečí. Díky pocitu přináležení k nějakému prostředí, zesílenému dojmem porozumění sama sobě v rámci smyslově projeveného prostředí, dochází k plnému polapení ducha ve hmotě. Jsou to pouta, která nelze vnímat a proto si bytost neuvědomuje, že je spoutána a ve svém pomatení ztotožňuje vědomý princip s prostředím, skrze které je projeven. V tomto psychologickém rozpoložení není možné nastoupit duchovní cestu. Nejlepším přítelem je pak poznání, umožňující člověku odlišit oba aspekty, materiální a duchovní, a identifikovat své já s duchovním. Teoretické zkoumání a důkladný rozbor světa, představuje preliminární stupeň, umožňující následně nastoupit skutečnou praktickou cestu jógy, která následně člověka uvede svou mocí na cestu praktického poznání, kdy vědomě dovede svého ducha do stavu duchovního vyjednocení - kaivalya. Praktické cestě však nejprve zpravidla předchází teoretické porozumění ohledně svého současného zatemnění a falešného ztotožnění ducha s hmotou. Tak jako představuje jóga mocnou metodu, umožňující skutečné osvobození ducha, je poznání umožněno právě esoterickými texty.
Metodika postupnosti
अभ्यासात्कादिवर्णानां यथा शास्त्राणि बोधयेत् ।
तथा योगं समासाद्य तत्त्वज्ञानं च लभ्यते ॥१.५॥
Jako se cvičením řad hlásek od Ka porozumí naukám,
tak i ten, kdo začne cvičit jógu, nabude pravé moudro.
Podobně jako se soustavným cvičením v abecedě člověk naučí rozumět textům, stejně tak ten, kdo se oddá józe, obdrží nakonec pravdivé poznání.
Nežli se člověk naučí rozumět psaným textům, bude třeba projít poměrně složitou a zdlouhavou cestou učení se abecedy a gramatiky daného jazyka. Myšlenky jsou vyjadřovány pomocí vět, které se skládají ze slov, sestavených z písmen abecedy. I jóga představuje postupnou cestu, metodu několika na sebe navazujících kroků. Nelze se domnívat, že bez znalosti abecedy a dalších jmenovaných součástí jazyka bude možno porozumět knihám a stejně naivní může být i dojem, že jógu lze úspěšně završit bez dostatečné průpravy v jejích jednotlivých oddílech. Zvládnutí každé jednotlivé části duchovní cesty je nezbytné k zajištění efektivního pokroku. Jiným významem, který se skrývá v tomto verši je myšlenka analogie mezi studiem textů a studiem jógy, spočívající v poměru mezi prostředkem a cílem. V prvním případě je za takovýto prostředek považována abeceda, jejímž postupným dešifrováním se odhaluje smysl. Podobně postupným a usilovným cvičením jógové cesty nakonec k člověku přichází zralé poznání, jehož závěry dříve pouze teoreticky zkoumal prostřednictvím knih. Jóga tedy přináší na rozdíl od teorie, praktickou zkušenost v rámci poznání o tomto světě. Skrze jógu lze získat přístup k poznání přímým zkušenostním způsobem a nikoli pouze zprostředkovaně skrze teoretický rozum.
Příčina a důsledek
सुकृतैर्दुष्कृतैः कार्यैर्जायते प्राणिनां घटः ।
घटादुत्पद्यते कर्म घटीयन्त्रं यथा भ्रमेत् ॥१.६॥
Z dobrých a špatných skutků, vznikají těla tvorů.
Z těla povstává činnost, jako se otáčí vodní mlýn.
Lidské tělo se rodí vlivem minulých dobrých a špatných činů. Z těla povstávají další činy a takto se kolo tělesné existence otáčí dál.
Centrální představou Indů je, že nic se neděje bez příčiny a žádný čin nezůstává bez následků. Proto i naše současná těla zde jsou pouze díky dlouhé posloupnosti mnoha příčin a následků. Tato těla svou povahou opětovně tíhnou k činům a takto je kolo činů udržováno v neustálém chodu. Zvláštní je v tomto verši poukaz na tělo, chápané jako výslednice dobrých a špatných činů, tedy na fakt, že konečná podoba těla je dopředu ovlivnitelná. Pakliže se matka dítěte stravuje nevhodně nebo je závislá na některé škodlivině, jako alkohol, cigarety nebo drogy, i její potomstvo bude ovlivněno. Defektní organismus není schopen fungovat správně a poškozený mozek vede člověka k nesprávnému či nedostatečnému uvažování. Při rozhodování závisíme na kvalitním mozku a dobře uspořádané síti neuronů. Pokažený mechanismus mozku nedovede zajistit dostatečnou rozumnost organismu, který následkem toho prochází mnohými strastmi. Tyto strasti by nemusely přijít, pakliže by se osoba bývala rozhodla pro jiná řešení, což ovšem jde jen obtížně, pakliže její tělo utrpělo značné poškození. Vzájemné sdružování lidí je další příležitostí k vykonávání činů a společnost do velké míry formuje chování jednotlivců. Spletitý řetězec činů je proto byť jen na této rovině velmi obtížné vystopovat. Skrytý význam tohoto verše však nepoukazuje pouze k tělům. V tělech tvorů se skrývají vědomé entity, nazývané individuální duše. Každá takováto duše, která je obyvatelem v těle, svými rozhodnutími přispívá k činům, jejichž plody následně musí sklízet. Představa je taková, že ani naše současná situace není vlivem nějaké nespravedlivé náhody, ale opět pouze výslednicí našich vlastních činů, kterých jsme se účastnili ve svých mnoha minulých existencích. Představa, která se s tímto pojí je založena na možnosti převtělování duší a nazývá se reinkarnační naukou. Protože je však toto téma poměrně složité, pokusím se k němu vyjádřit raději podrobněji v samostatném článku.
Neustálý koloběh činů
ऊर्ध्वाधो भ्रमते यद्वद्घटीयन्त्रं गवां वशात् ।
तद्वत्कर्मवशाज्जीवो भ्रमते जन्ममृत्युना ॥१.७॥
Jako čerpací kolo, putuje nahoru a dolů, silou volů,
tak i živá bytost cestuje vlivem činů životem a smrtí.
Tak jako studniční kolo vynáší vodu neustále vzhůru a dolů, vlivem neustálé práce zapřažených krav, stejně i živá bytost bloudí v tomto světě mezi zrozením a smrtí, díky neustálému zaměstnávání se v činech.
Žádné kolo se neotáčí samo, byť otáčení umožňuje vlivem své konstrukce. Studniční kolo se otáčí, protože jej pohání kravské spřežení a voda je tak čerpána ze studny vzhůru. K rozhýbání tohoto kola je třeba dodávat sílu a podobně tomu je i s kolem světské existence. Také je udržováno v chodu vlivem činů, tentokráte vykonávaných spletitým proudem činností jednotlivých těl. Z činů povstávají těla, jak jsme se již dočetli a skrze činy jsou též udržována, protože každé tělo potřebuje konat aby bylo udrženo v metabolickém chodu. Údělem všeho vzniklého je však zánik, protože složené se musí nakonec opět rozložit a tak každé, z činů povstalé, organické tělo musí zákonitě zaniknout v čase. Tento osud není pro tělo ničím zlým. Jedná se o přirozený proces proměny tvarů, který zajišťuje hmotná příroda skrze působení své dynamické modální síly, symbolizované třemi kvalitami. Tím, kdo je však značně zasažen koloběhem proměn je individuální vědomí, jehož základní charakteristikou je bytí. Vznik a zánik je proto vnímán jako utrpení způsobující násilí na duchu, který nepodléhá změnám. Psychologická složka člověka je samo sebou proměnlivá a také poznání, které člověk vstřebá za život v podobě vědomostí má takovýto charakter, ovšem samotná podstata vědomí je od této proměny odlišná. Podobně jako ve světle slunce jsou vyjeveny předměty světa, odhaluje jediné neproměnlivé vědomí všechny rozmanité psychologické zkušenosti. Přehnaná upjatost k tělesnosti vede individuální duši k nepřiměřenému ztotožnění s proměnlivou složkou skutečnosti a tím je udržován v chodu svět činů, ve kterém se vědomí takto samo svou připoutaností pod vlivem ega vězní. Polapená duše je nadále pod vlivem vlastních minulých činů a musí nejprve sklidit co zasela, nežli získá možnost opětovné svobodné volby. Skrze neustálé egem motivované činy proto není z kola světa úniku.
Výchozí situace
आमकुम्भ इवाम्भःस्थो जीर्यमाणः सदा घटः ।
योगानलेन संदह्य घटशुद्धिं समाचरेत् ॥१.८॥
Jako nevypálená nádoba, vložená do vody, rozpadá se tělo.
Ohněm jógy má být sežehnuto a takto má očistit svůj džbán.
Tak jako nevypálená nádoba se ve vodě postupně rozpadá, i naše tělo takto neustále chřadne, a je proto třeba je vypálit a takto očistit pomocí ohně jógové praxe.
Když do vody umístíme nádobu z nevypálené hlíny, přirozenou cestou se velmi rychle rozloží její tvar na beztvarou látku. Dojte tak k zániku toho, čemu jsme dříve říkali nádoba. Původním účelem nádoby bylo sloužit jako úložiště rozmanitých předmětů, nicméně tento účel nedokáže plnit, pakliže není dostatečně odolná vůči prostředí do kterého byla zasazena. Naše tělo je přirovnáváno k nádobě a tím, co tvoří její obsah jsme my. Individuální duše obsazují těla, podobná nádobám, avšak ne každá takováto nádoba je připravena k dlouhé službě. Především nevypálené nádoby se velmi snadno stanou obětí přírodních vlivů. Vypalování je výbornou metodou k udržení nádoby po dlouhou dobu v dobrém stavu a Jóga představuje ve stejném ohledu výbornou metodu k zocelení našich těl. Tímto se stává Jóga ideální metodou v praktickém ohledu a není proto pouze jakousi teoretickou a od reality odtaženou metodou. Někomu může vadit její teoretické esoterické založení, avšak jak brzy zjistíme, ani to není zcela neopodstatněné. Jóga nás tedy připravuje k dlouhému přežití v tomto světě a to je také mnohdy první důvod, který nás k tomuto komplexně založenému systému cvičení přitahuje a co nás na něm jako materialisty nejvíce láká. Nicméně zájem jógy jde mnohem dále, nežli jen podpořit nás v našem tělesném přežívání uprostřed světa neúprosné proměnlivosti. Prodloužení a zkvalitnění naší fyzické existence je předmětem zájmu pouze aby nám bylo umožněno rozvíjet se mnohem lépe i po duchovní stránce. Centrální složku našich organismů představuje duše, kvůli které probíhá veškerá sháňka za potravou i veškeré bránění svého teritoria. Kvůli duši je tedy vykonávána konečně i jóga těla, která zoceluje organismus a připravuje jej na dlouhou pouť světskou existencí, na které bude třeba za účelem dosažení konečného vysvobození nutno dosáhnout i mnoha obtížně dosažitelných duchovních cílů. Ovšem tělo, vypálené ohněm jógové praxe takovouto cestu vydrží mnohem lépe, nežli tělo nevypálené, tělo podléhající nemocem a slabostem. S úplným očištěním organismu metodami jógy dochází k plnému projevení ducha a celkovému posílení našich individuálních schopností.
…. přidáno: 20.3.2007
… poslední revize: 20.5.2022 (11:32:18)
Kapitola osmá ➟ Příznaky smrti — pojednává o příznacích, které předcházejí smrti. Některé ze zmiňovaných jevů se dějí pouze ve snu, jiné představují příznaky, pozorované na vlastním těle, jako jsou různé změny chování, poruchy vnímání, psychické poruchy a další … ☞
Nádabindú Upanišad ➟ O mystickém doznívání — se zabývá dozníváním zvuku, zakončeným v neznělé jednobodovosti, ve které vědomí dosahuje klidu a blaženosti sjednocení s Absolutnem. Text nejprve provádí rozbor slabiky ÓM, jejích částí a dob recitace. Uvádí výsledky opuštění těla v různých fázích … ☞
Poučení páté ➟ O vyrovnání tělesných chutí — pojednává o vyrovnání veškerých substancí fyzického těla skrze proces sebeaplikace, kterým je jóga. Cílem onoho vyrovnání je obdržet nejvyšší duchovní rozpoložení, identifikované s nejvyšším místem. Osoby, které pomlouvají cestu jógy, je třeba ze … ☞
Objasnění